Imunita začíná ve střevech – co říká věda?

Imunitní systém je jako štít, který nás každý den chrání před viry, bakteriemi a dalšími hrozbami. Většina lidí si pod pojmem "imunita" představí bílé krvinky nebo očkování – jen málokdo ale ví, že až 70 % imunitních buněk sídlí ve střevech. A klíčovou roli v tomto složitém systému hraje střevní mikrobiom.

Moderní výzkum ukazuje, že mikroorganismy v našem trávicím traktu nejen ovlivňují trávení, ale aktivně komunikují s imunitními buňkami a formují naši obranyschopnost. V tomto článku se podíváme na to, jak mikrobiom ovlivňuje imunitu, co na to říká věda a jak můžeme zdraví střev cíleně podpořit.

Jak mikrobiom ovlivňuje naši imunitu?

Ve střevech se toho děje víc, než si většina lidí myslí. Miliardy bakterií, virů a dalších mikroorganismů tam nežijí náhodou – mají důležitý úkol: trénovat náš imunitní systém.

Hned od narození pomáhá mikrobiom učit bílé krvinky rozpoznávat, co je nepřítel (například virus nebo nebezpečná bakterie), a co ne (například jídlo, pyl nebo vlastní buňky). Tomu se říká imunitní tolerance – a bez ní by se náš imunitní systém choval jako zmatený pes, který štěká na všechno.

Zdravý mikrobiom je pestrý a v rovnováze. Obsahuje desítky druhů bakterií, které spolupracují. Některé z nich produkují důležité látky – třeba kyselinu máselnou (butyrát), která snižuje zánět, vyživuje střevní sliznici a zpevňuje střevní bariéru, aby nic škodlivého neproniklo do krve.

Studie publikovaná v Nature Reviews Immunology potvrzuje, že střevní mikrobiom ovlivňuje fungování T-lymfocytů, regulačních imunitních mechanismů i produkci cytokinů – tedy látek, které říkají tělu, kdy má bojovat, kdy se uklidnit a co neřešit [1].

Kromě toho mikrobiom podporuje i tvorbu IgA protilátek – těch, které hlídají sliznice v nose, v krku i ve střevech. A když je střevní bariéra silná, toxiny, bakterie ani nestrávené částice se nedostanou dál. Ale když se mikrobiom oslabí – třeba po antibiotikách, špatné stravě nebo dlouhodobém stresu – ta bariéra se "proděraví".

To pak vede k zánětlivým reakcím, úniku škodlivin do těla a oslabení obranyschopnosti.

Co způsobuje narušený mikrobiom (dysbiózu) a jak ovlivňuje imunitu?

Když se v našem střevě naruší rovnováha mezi "hodnými" a "méně hodnými" bakteriemi – třeba kvůli častým antibiotikům, nedostatku vlákniny nebo přebytku cukru a průmyslově zpracovaného jídla – mluvíme o dysbióze. A ta má často větší vliv na naši imunitu, než si myslíme.

Výzkum publikovaný v Frontiers in Immunology ukazuje, že dysbióza a zvýšená propustnost střevní stěny mohou hrát roli ve vzniku revmatoidní artritidy – autoimunitního onemocnění, které je spojeno s chronickým zánětem [2].

Zjednodušeně řečeno: když střeva přestanou fungovat jako filtr, začnou do těla pronikat látky, které tam nemají co dělat. Imunita na to reaguje poplachem – někdy i proti vlastním buňkám.

Dysbióza se navíc spojuje i s vyšším výskytem alergií, astmatu a opakovaných infekcí – například tělo hůře reaguje na viry jako je chřipka, RSV nebo i COVID-19. Místo cíleného útoku se imunitní reakce stává méně efektivní nebo zmatečná.

Mikrobiom je něco jako imunitní filtr.
Když funguje správně, drží patogeny v šachu a udržuje tělo v rovnováze. Když se naruší, otevírá dveře chronickým potížím, které se navenek můžou tvářit jako únava, ekzém, bolesti kloubů, nebo časté nachlazení.

Jak podpořit mikrobiom pro silnější imunitu?

Zdravý mikrobiom vyžaduje pestrou, na vlákninu bohatou stravu a pravidelný kontakt s přírodou.
Klíčové je:

• Jíst pestrou rostlinnou stravu – zelenina, ovoce, luštěniny a celozrnné obiloviny obsahují prebiotika (např. inulin, pektin), která vyživují prospěšné bakterie.

• Zařadit fermentované potraviny – jako jsou kysané zelí, kefír, kimchi, jogurty s živými kulturami. Ty přirozeně dodávají probiotické kmeny.

• Omezit cukr a průmyslové potraviny, které podporují růst patogenních bakterií.

• Vyhýbat se zbytečnému užívání antibiotik – po jejich nasazení podpořit obnovu mikrobiomu pomocí probiotik a vhodné stravy.

• Pobývat venku, ideálně v přírodě nebo se zvířaty. Kontakt s mikroorganismy z prostředí pomáhá imunitě.

Dlouhodobá podpora mikrobiomu není o rychlých řešeních, ale o každodenních návycích. Stačí malé změny, které mohou mít velký vliv.

Co si z toho vzít?

Naše imunita nezačíná až ve chvíli, kdy dostaneme horečku. Začíná už ve střevech – tam, kde sídlí mikrobiom. Právě on pomáhá tělu rozpoznávat hrozby, brání zánětům a udržuje nás v rovnováze.

Dobrá zpráva? Svůj mikrobiom můžeme každý den ovlivnit. Tím, co jíme. Tím, jak žijeme. A tím, jak se staráme sami o sebe.

Zdravá imunita není jen o genech nebo štěstí. Je to i o každodenní volbě, které máme ve vlastních rukou.

Zdroje

[1] Rooks MG, Garrett WS. Gut microbiota, metabolites and host immunity. Nature Reviews Immunology. 2016 Jun;16(6):341–352. DOI: 10.1038/nri.2016.42.
Dostupné z: https://www.nature.com/articles/nri.2016.42 

[2] Rogier R, Evans-Marin H, Manasson J, et al. The Role of the Gut Microbiota in the Pathogenesis of Rheumatoid Arthritis. Frontiers in Immunology. 2018;9:837. DOI: 10.3389/fimmu.2018.00837.
Dostupné z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fimmu.2018.00837/full 

Autor: Petr Tlamka