Jaký vliv má kontakt s přírodou na mikrobiom?

15.09.2025

V dnešní době trávíme většinu času uvnitř – v kancelářích, autech, obchodech, doma. Styk s přírodou je často omezený na víkendové výlety nebo dovolenou. Málokdo si ale uvědomuje, že tím ztrácíme kontakt s přirozeným světem mikroorganismů, který byl po většinu lidské historie každodenní součástí našeho života.

Příroda neovlivňuje jen naši náladu a psychickou pohodu – výzkumy ukazují, že pravidelný kontakt s přírodními mikroorganismy může mít zásadní dopad na složení našeho mikrobiomu. A protože mikrobiom úzce souvisí s imunitou, metabolismem i duševním zdravím, ovlivňuje ve výsledku celý náš organismus.

V tomto článku si vysvětlíme, jak prostředí formuje naši střevní mikroflóru, proč jsou mikroby z přírody prospěšné, co říká takzvaná hypotéza starých přátel (old friends hypothesis) a jak prakticky podpořit zdravý mikrobiom díky pobytu venku – bez nutnosti drahých doplňků nebo složitých režimů.

Jak příroda ovlivňuje mikrobiom a imunitu?

Přírodní prostředí – lesy, louky, půda, stromy, zvířata i obyčejný hlínový chodník – je domovem obrovského množství mikroorganismů, se kterými jsme byli v kontaktu po většinu naší evoluční historie. Tyto mikroby se dostávají na naši kůži, do dýchacích cest i do trávicího traktu a ovlivňují tak složení našeho mikrobiomu.

Jenže v dnešní městské společnosti trávíme většinu života v uzavřených prostorách, s omezeným přístupem k přirozené přírodě. Naše tělo se tak setkává s mnohem menším množstvím mikrobiální rozmanitosti, než by biologicky "očekávalo". A to má své následky. Výzkumy ukazují, že lidé žijící ve městech mají často méně pestrý mikrobiom a zároveň vyšší výskyt alergií, astmatu nebo autoimunitních onemocnění.

Vědci se domnívají, že jedním z důvodů může být právě nedostatečný kontakt s přírodními mikroorganismy, které dříve "trénovaly" náš imunitní systém od dětství.

Studie z Finska, vedená biologem Ilkkou Hanskim, sledovala děti žijící v různě přírodně bohatých oblastech. Výsledky ukázaly, že děti, které žily v blízkosti lesů a trávily čas venku, měly pestřejší kožní mikrobiom a zároveň nižší hladiny prozánětlivých markerů. To naznačuje, že přírodní prostředí příznivě ovlivňuje složení mikrobiomu a pomáhá vyvažovat imunitní reakce. [1]

Podobný závěr přinesla i souhrnná analýza studií z Estonska a dalších zemí, která poukazuje na to, že vystavení půdním bakteriím během dětství stimuluje vývoj tzv. regulačních T-buněk. Ty hrají klíčovou roli v udržování rovnováhy imunitního systému – pomáhají tělu rozlišovat mezi neškodnými látkami a skutečnými hrozbami. To může snižovat riziko vzniku alergií a dalších přehnaných imunitních reakcí. [2]

Mikroorganismy z přírody tedy fungují jako přirození "učitelé" naší imunity. Učí tělo tolerovat běžné podněty a reagovat pouze tehdy, kdy je to opravdu potřeba.

Co je hypotéza starých přátel?

Takzvaná hypotéza starých přátel (old friends hypothesis), kterou formuloval britský epidemiolog Graham Rook, navazuje na známou hygienickou hypotézu, ale posouvá ji dál. Neříká, že bychom měli být špinaví nebo přestat se mýt. Tvrdí něco důležitějšího: že v moderním světě ztrácíme kontakt s mikroorganismy, se kterými jsme se vyvíjeli po většinu lidské historie.

Tito mikrobi – především bakterie z půdy, rostlin, zvířat a přírodního prostředí – bývali každodenní součástí našeho života. Právě oni podle této teorie "školí" imunitní systém, aby uměl rozlišovat mezi běžnými, neškodnými podněty a skutečnými hrozbami. Pokud se s těmito mikroorganismy nesetkáme už v dětství, může dojít k nesprávnému nastavení imunity.

Důsledkem je častější výskyt alergií, autoimunitních nemocí, chronických zánětů, ale i neurozánětlivých potíží – například depresí nebo úzkostných poruch. Jinými slovy: náš imunitní systém je bez těchto "starých přátel" přetížený, podrážděný a neklidný.

Hypotéza starých přátel tak podporuje návrat k přirozenému životnímu prostředí – zejména v raném dětství. Pobyt venku, kontakt se zvířaty, hlínou, přírodními povrchy nebo rostlinami pomáhá nejen budovat silnější imunitu, ale i zdravější mikrobiom. Nejde o to "nemýt si ruce". Jde o to nebýt sterilní. [3]

Jak podpořit mikrobiom díky pobytu v přírodě?

Dobrou zprávou je, že pro podporu mikrobiomu nemusíte odjet na samotu u lesa. Stačí každodenní malé dávky přírody – pravidelné procházky v parcích, výlety do lesa, práce na zahradě nebo kontakt s domácími zvířaty.

Výzkumy ukazují, že i krátkodobý pobyt v přírodním prostředí může zvýšit mikrobiální rozmanitost na kůži i ve střevech. A čím pestřejší mikrobiom, tím větší šance na vyvážený imunitní systém a celkové zdraví. [4]

Zde je několik konkrétních tipů, jak přirozeně obohacovat svůj mikrobiom každý den:

  • Choďte pravidelně do přírody, ideálně mimo město. Už půlhodinová procházka lesem několikrát týdně může podpořit mikrobiální rozmanitost.

  • Zahradničte – práce s půdou vystavuje tělo půdním mikroorganismům, které hrají důležitou roli ve vývoji imunity.

  • Nechte děti hrát si venku, bez zbytečného dezinfikování rukou po každém dotyku s přírodou. Samotný kontakt s hlínou, trávou nebo psem není hrozbou – naopak.

  • Choďte bosi – chůze naboso po přírodních površích (např. tráva, lesní půda) podporuje mikrobiální výměnu skrze kůži na chodidlech.

  • Zvažte domácí zvíře – zejména pes může přinášet z venkovního prostředí množství mikroorganismů, které obohacují mikrobiom celé rodiny. Studie ukázaly, že děti v domácnostech se psy měly výrazně vyšší mikrobiální diverzitu než děti bez zvířat. [5]

Kontakt s přírodou není jen balzámem na duši, ale i doslova výživou pro náš mikrobiom. Vystavení přírodním mikroorganismům podporuje správné nastavení imunitního systému, zvyšuje mikrobiální diverzitu a snižuje riziko alergií, autoimunitních nemocí i chronických zánětů. Zejména u dětí hraje pravidelný pobyt venku zásadní roli ve vývoji zdravé imunity a střevní mikroflóry.

V době, kdy se spousta lidí obrací k doplňkům stravy a lékárenským produktům, je dobré si připomenout jednoduchou pravdu:

Zdraví nezačíná v lékárně – začíná v lesích, na loukách a v zahradách.

Zdroje

[1] Hanski I, von Hertzen L, Fyhrquist N, Koskinen K, Torppa K, Laatikainen T, Karisola P, Auvinen P, Paulin L, Mäkelä MJ, Vartiainen E, Kosunen TU, Alenius H, Haahtela T. Environmental biodiversity, human microbiota, and allergy are interrelated. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2012 May 22;109(21):8334–8339. DOI: 10.1073/pnas.1205624109. Dostupné z: https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.1205624109

[2] Haahtela T, Holgate S, Pawankar R, Akdis CA, Benjaponpitak Y, Caraballo L, Demain J, Portnoy J, von Hertzen L, the WAO Special Committee on Climate Change and Allergy. The biodiversity hypothesis and allergic disease: World Allergy Organization position statement. World Allergy Organization Journal. 2013 Jan;6(1):3. DOI: 10.1186/1939-4551-6-3. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20686191/

[3] Rook GA. 99th Dahlem Conference on Infection, Inflammation and Chronic Inflammatory Disorders: Hygiene hypothesis and autoimmune diseases. Clinical & Experimental Immunology. 2010 Apr;160(1):70–79. DOI: 10.1111/j.1365-2249.2010.04133.x. Dostupné z: https://academic.oup.com/cei/article/160/1/70/330360

[4] Roslund MI, Puhakka R, Grönroos M, Nurminen N, Oikarinen S, Gazali AM, Cinek O, Kramná L, Siter N, Vari HK, et al. Biodiversity intervention enhances immune regulation and health-associated commensal microbiota among daycare children. Science Advances. 2020 Oct 14;6(42):eaba2578. DOI: 10.1126/sciadv.aba2578. Dostupné z: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aba2578

[5] Azad MB, Konya T, Maughan H, Guttman DS, Field CJ, Chari RS, Sears MR, Becker AB, Scott JA, Kozyrskyj AL. Dog ownership and gut microbiota composition in early life: a population-based cohort study. Microbiome. 2013 Jun 28;1(1):2. DOI: 10.1186/2049-2618-1-2. Dostupné z: https://microbiomejournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/2049-2618-1-2

Autor: Petr Tlamka

Share