Suchá pleť v zimě: problém není jen v krému

Zimní období má zvláštní schopnost zvýraznit věci, které během roku snadno přehlížíme. Nejen únavu nebo zpomalené tempo, ale i změny na kůži. Pleť bývá sušší, citlivější, někdy podrážděná, jindy bez jasu, na který jsme zvyklí. Přirozenou reakcí je snaha situaci řešit zvenčí – silnější krém, častější mazání nebo větší důraz na kosmetickou péči.

U řady lidí se ale brzy ukáže, že výsledek je jen dočasný. Pleť se na chvíli zklidní, ale po několika hodinách se vrací do původního stavu. To často neznamená, že by zvolená péče byla špatná. Spíš to naznačuje, že příčina neleží jen na povrchu kůže.

Kůže jako odraz vnitřní rovnováhy

Kůže není izolovaná vrstva, která by fungovala nezávisle na zbytku těla. Je úzce propojená s trávením, imunitou, hormonální rovnováhou i nervovým systémem. Velmi citlivě reaguje na vnitřní prostředí a často patří mezi první orgány, na kterých se projeví dlouhodobá nerovnováha.

Zima představuje pro organismus specifickou zátěž. Mění se strava, ubývá čerstvých potravin a vlákniny, naopak přibývá cukru, bílé mouky a těžších jídel. Přirozeně se méně hýbeme, máme méně slunečního světla a častěji se dostáváme do stresu. Trávení zpomaluje a tělo se postupně přepíná do úspornějšího režimu.

Proč samotná hydratace nestačí

Pokud trávení nefunguje optimálně, tělo hůře vstřebává vodu, tuky a další živiny. A právě tuky jsou pro stav pokožky zásadní. Kůže si je nedokáže vytvářet sama. Závisí na tom, co přijímáme a co je organismus schopen skutečně využít. Když tento proces dlouhodobě nefunguje, kožní bariéra slábne a pleť ztrácí schopnost udržet vlhkost.

V takové situaci nestačí jen zvýšit příjem tekutin. Bez potřebných stavebních látek nemá voda v kůži kde zůstat. Vnější péče pak působí spíš jako krátkodobá úleva než jako řešení příčiny. Pomůže na chvíli, ale neovlivní mechanismy, které k vysušování vedou.

Jednoduchý návrat k základům

Důležitou roli v tomto procesu hrají také střeva. Nejen jako místo trávení, ale jako klíčový regulátor imunity a vnitřní rovnováhy. Pokud je střevní prostředí dlouhodobě rozladěné, organismus se dostává do stavu mírného, ale trvalého stresu. Kůže bývá jedním z míst, kde se to projeví nejviditelněji – suchostí, citlivostí nebo ztrátou vitality.

Změna přístupu přitom nemusí být dramatická. Často stačí začít u základů. Strava, která tělu dodá vodu i tuky zároveň, bývá v zimě výrazně přínosnější než další kosmetický přípravek. Teplá jídla, vývary, polévky nebo dušená zelenina podporují stabilnější fungování organismu než rychlá, studená nebo vysoce průmyslově zpracovaná strava. Podobně i kvašené potraviny mohou hrát podpůrnou roli v dlouhodobém zklidnění trávení.

Tento pohled není o hledání jednoho viníka ani o popírání významu vnější péče. Spíš o pochopení souvislostí. O tom, že některé potíže se vracejí ne proto, že bychom je řešili špatně, ale proto, že se soustředíme jen na jejich povrch.

K tomuto tématu jsme připravili také video, ve kterém jednotlivé souvislosti vysvětlujeme srozumitelně a v širším kontextu. Video si můžete pustit na našem YouTube kanále. 

Použité zdroje

• Bowe, W. P., & Logan, A. C. (2011). Acne vulgaris, probiotics and the gut-brain-skin axis. International Journal of Dermatology, 50(7), 807–813.
  Studie popisující propojení střevního mikrobiomu, imunitní reakce a kožních projevů. Práce patří mezi základní zdroje konceptu tzv. gut–skin axis a ukazuje, že stav střev může ovlivňovat zánětlivé procesy v kůži.
• Mu, Q., Kirby, J., Reilly, C. M., & Luo, X. M. (2017). Leaky gut as a danger signal for autoimmune diseases. Frontiers in Immunology, 8, 598.
  Přehledová studie vysvětlující roli narušené střevní bariéry v rozvoji chronického nízkého zánětu. Popisuje mechanismy, které mohou vést k systémovým projevům, včetně kožních obtíží.
• Proksch, E., Brandner, J. M., & Jensen, J. M. (2008). The skin: an indispensable barrier. Experimental Dermatology, 17(12), 1063–1072.
  Odborný článek zaměřený na funkci kožní bariéry a roli lipidů v hydrataci a ochraně pokožky. Zdůrazňuje význam tuků pro schopnost kůže udržet vlhkost a odolnost vůči vnějším vlivům.
• Bikle, D. D. (2012). Vitamin D and the skin: physiology and pathophysiology. Reviews in Endocrine and Metabolic Disorders, 13(1), 3–19.
  Studie rozebírající význam vitaminu D pro zdraví pokožky, imunitní funkce kůže a buněčnou regeneraci. Relevantní zejména v kontextu zimního období a nedostatku slunečního záření.
• Marco, M. L., et al. (2017). Health benefits of fermented foods: microbiota and beyond. Current Opinion in Biotechnology, 44, 94–102.
  Přehledová práce shrnující vliv fermentovaných potravin na střevní mikrobiom, imunitní systém a systémový zánět. Ukazuje, že dlouhodobá konzumace kvašených potravin může podporovat rovnováhu ve střevech.

• Souci, S. W., Fachmann, W., & Kraut, H. (2008). Food composition and seasonal dietary changes. Journal of Nutrition & Metabolism.
  Publikace popisující sezónní změny ve stravovacích návycích a jejich dopad na metabolismus a příjem živin, zejména v zimním období.

Autor: Petr Tlamka